Místnost je přeplněná, lidé se začínají zvedat, sklízejí si své věci a chystají se k odchodu. Mal si dokáže proklestit cestu davem, ale já neustále zůstávám pozadu, jak mi do cesty vstupují nějací hloupí obři. Když se ode mě Mal vzdálí, automaticky natáhnu ruku a chytím ho za tu jeho. Držím se ho jako klíště, zatímco mě vede k porotcům.

O patnáct minut dohadování a dramatu později já a Mal odcház