KALLIRA

Pokaždé, když jsem zavřela oči, stále jsem viděla jeho tvář. Svědek se ke mně natahoval, snažil se promluvit, snažil se dokončit, co začal, a pak byl pryč dřív, než stihl říct dost. Jeho poslední slova ve mně zůstala a opakovala se tak, že jsem je nemohla ignorovat.

„Dvojčata... nejen dědicové... skrytý rituál...“

To nebylo něco, co by řekl omylem. Bylo to něco, čeho se držel i ve chvíli,