KALLIRA

Stála jsem po tom rozhovoru ještě chvíli před sídlem starších a nechala kolem sebe usadit vzduch, než jsem se dala znovu do pohybu. Má hruď už byla zase normální, ale nevěřila jsem, že to tak zůstane.

To, co mi právě řekli, se mi nelíbilo a věděla jsem, že mi to hned tak nezmizí z myšlenek. Začala jsem kráčet bez konkrétního cíle.

Během několika dalších dnů jsem se rozhodla na to nemyslet