**Vanya

„Colette,“ řekla jsem, spíš překvapená než cokoliv jiného, když jsem ji našla postávat hned za těžkými mahagonovými dveřmi, paže pevně překřížené na hrudi.

„Děvko!“ sykla Colette. Její tvář se zkroutila do ošklivého, jedovatého úšklebku. „Ty naprostá, zkurvená p—"

„Opravdu chceš tu větu dokončit?“ prořízl napjatý vzduch Vanceův hlas, temný a smrtící. Postavil se těsně za mě.

Ohlédla jsem s