**Vanya

Když jsme dočetli deník, Vance spisy sklidil, odnesl je do své pracovny a sám je zamkl.

„Takže... co teď?“ zeptala jsem se, když vyšel zpátky. Nechal mě venku, abych neviděla, kam dává klíč. Bylo to otravné, ale chápala jsem, proč to udělal.

„Teď si dáme pauzu,“ odpověděl Vance, položil mi ruku na kříž a odváděl mě pryč od své pracovny. „Prošli jsme všechny papíry. Slunce už skoro zapadá.