**Colette

„Prosím tě, vyřiď Kaelenovi, že mě to mrzí,“ popotáhla jsem, stojíc na kraji lesa, který tvořil hranici našeho území smečky. Město Oakhaven bylo hned po cestě dolů.

„Upřímně, Colette, bude mu to úplně u p*dele,“ odpověděl Brant. Ukázal na cestu. „Zmiz.“

Přilnula jsem k Brantově paži a nasadila ten nejlepší výraz dámy v nesnázích. „Ale tobě na mně záleží. Záleží ti na mně, Brante. Vzpomín