**Silas

Opřel jsem se o statný dub, jehož prastaré větve se tyčily k obloze jako sukovité prsty. Oči jsem upíral na scénu před sebou a vnímal shromáždění vlků. Mezi nimi se pohybovala má dcera a její ladné kroky budily respekt a obdiv. Pohled na to, jak daleko došla a jak vyrostla v silnou a soucitnou vůdkyni, naplňoval mé srdce hlubokým pocitem hrdosti.

Teplý vánek šustil zářivě zeleným listím na