**Kaelen

Když měsíční svit zalil mýtinu a vrhl na okolní stromy jemnou stříbrnou záři, stál jsem na jejím okraji a můj pohled se upíral na hvězdy nade mnou. Ostrý noční vzduch nesl slabou vůni borovic, mísící se se zemitou vůní lesa. Byla to klidná kulisa, která by mi v jakoukoli jinou noc přinesla útěchu. Ale dnes v noci bylo mé srdce těžké hořkostí a frustrací, tíha matčina nesouhlasu se ve mně