**Arthur

Zrovna jsem ulehl do postele a zavřel oči, přičemž jsem se snažil přivolat odpočinek, který mi neustále unikal. Zrovna když jsem si myslel, že mě konečně přemůže spánek, uslyšel jsem Daphne, jak dole na chodbě vzlyká.

„Další noční můra...“ zamumlal jsem, shodil ze sebe přikrývky a v pantoflích jsem rázoval k jejímu pokoji.

Zastavil jsem se u Daphnina pokoje. Ale ten pláč odtamtud nevycház