Pohled Kaelena

V okamžiku, kdy jsem vtrhl do dveří, jsem si všiml, že se nic neděje. Otec spí na posteli, a soudě podle pípání monitoru, je stále naživu.

Naštvaně se otočím, abych čelil vlčici, která pro mě prve přiběhla. Nervózně si mne ruce a tvář jí bledne jako stěna. "Já-"

"Proč jsi říkala, že umírá?!" zavrčím a dožaduji se odpovědí. Její oči těkají k matce, která mě těsně následovala. Ztuhnu.