Pohled Sienny

Žalář na nekonečnou vteřinu naplnilo ticho, než se Gemmě rozšířily oči, když jí konečně došla má slova.

„Upíří král...?“ zopakovala a hlas jí klesl ještě níž, jako by se ho bála jen zmínit. Bylo jasné, že vůbec nečekala, že se o něm zmíním.

Rty se mi zkroutily do temného úsměvu. „Ano.“

Už jen to jméno vyslalo do vzduchu vlnu neklidu. Dokonce i moje matka trhavě vydechla.

„To není žád