Frostin pohled

Srdce mi bušilo do žeber. „Z-Zandere.“ To jediné slovo mi sotva uniklo ze rtů. Jeho oči se s mýma ještě nestřetly; jeho karmínový pohled zůstával upřený na každého jednotlivého člověka pod pódiem, jako by to byla kořist. Hruď se mu zvedala a klesala hlubokými nádechy, jak jím jasně prosakoval jeho vlk.

V klubu zavládlo mrtvolné ticho. Žádná hudba, žádný jásot ani pískot. Jen ticho.