Vaneův pohled

Vyšel jsem z koupelny s tichým povzdechem. Byl jsem naprosto vyčerpaný a udělalo mi to dobře.

„Možná se mi podaří v klidu vyspat a odpočinout si,“ zašeptal jsem sám pro sebe.

Chtěl jsem jít k šatní skříni, když vtom zazvonila pevná linka na nočním stolku.

Došel jsem k ní a zvedl to.

„Vane,“ ozval se Carmillin hlas.

„Copak,“ odpověděl jsem chladně, zatímco