Lyřin pohled

„Jak se držíš?“ zeptala se klidně za mými zády Orion.

Položila jsem konev na zem a narovnala se.

„Držím se dobře,“ odpověděla jsem, otočila se a čelila jí s nuceným úsměvem.

„Vážně, to jsem ráda, na chvíli jsem si myslela, že se každou chvíli složíš. Ale když vidím ten krásný nucený úsměv na tvé tváři, jsem si docela jistá, že to zvládáš,“ řekla, otočila se a odeš