Gaelův pohled

"Alfo, prosím," zašeptala prosebně, když jsem se do ní už pošesté udělal a tentokrát se s ní svázal. Nechtěl jsem, ale nedokázal jsem se zastavit. Prostě jsem si nemohl pomoct.

Poté, co mě tu nechala, a mně to připadalo jako celá věčnost, jsem po ní šíleně pátral. V tu chvíli se mé i Vaneovy city vyjasnily. Abychom si tímhle svinstvem už nikdy nemuseli projít, hodlali jsme se s ní