Pohled Corina:

Opíral jsem se o dveře a hleděl na Ronana, který vypadal poněkud vyčerpaně.

Seděl na okraji postele a držel se za čelo.

„Co to s tebou je?“ zeptal jsem se zdráhavě.

„Ne, co to je s tebou?“ zeptal se zpátky, spustil ruce a napřímil se, aby mi viděl do očí.

„Nebo se tě zeptám ještě lépe. Jak to děláš?“ zeptal se vážně.

„Co jako?“ opáčil jsem.

„Hele, už jsou to týdny, co se všec