Renův úhel pohledu

Stál jsem na cvičišti a netrpělivě se díval na hodinky. Nikdo nebyl v dohledu, protože bylo už velmi pozdě, ale i tak jsem doufal, že by Vespera mohla jít kolem.

„Čekáš na někoho?“ zeptala se Nadia, když ke mně přistoupila.

Usmál jsem se a vyrazil jí naproti.

„Ani ne. Chtěl jsem se trochu nadýchat čerstvého vzduchu,“ zalhal jsem.

„Jsi si jistý?“ zeptala se, jakmile stála přede m