Pohled Kiry

„Vážně, pusť mě,“ řekla jsem tichým tónem.

„Ne,“ zněla jeho odpověď.

Zůstala jsem zticha a snažila se vymyslet, jak ho o to požádat tak hezky, aby mi vyhověl.

Popravdě řečeno, trochu jsem se ho bála. Tehdy, když se na mě tak rozzlobil, mluvil se mnou ne jako s družkou, ale jako Alfa, který stojí před omegou. Má vlčice ani já jsme nemohly udělat nic jiného, než mu na znamení podřízenost