Jaceův pohled

Připadalo mi to tak neskutečné, když si otec zavolal Keegana a mě do pracovny, aby nám oznámil, že se musíme připravit, protože hned zítra proběhne ceremoniál.

Nezmohli jsme se na nic víc, než že jsme se na sebe a pak na něj vzrušeně podívali. Zároveň jsme z toho všeho byli pěkně nervózní.

„Jak se cítíš?“ zeptal se mě vážně Keegan.

Zrovna jsme byli na cvičišti a trénovali.

„Od všeho