**KAELIA**

Jak jsem se tam tak choulila v rohu, Basova slova se mi neustále přehrávala v hlavě. Stále dokola, zatímco muž venku odpočítával.

*„...bez ohledu na to, co kdo řekne, *tyhle dveře NEOTEVŘEŠ...*“*

„...dvacet jedna, dvacet, devatenáct, osmnáct, sedmnáct...“

Čas plynul, zatímco jsem tam seděla a najednou přemýšlela, co ten muž myslel tím, když řekl *„...vyrazíme je...“*. Chystali se je *vy