**KAELIA**

„Deset minut není dost dlouhá doba na to, abychom se stihly obléct,“ řekla jsem Nadii tiše, zatímco jsme se balily do županů.

„Ne,“ souhlasila. „To není.“

„Takže pojď za mnou,“ zavelela jsem odhodlaně.

Vešly jsme do domu přes dveře od jídelny a cupitaly k přední části domu, hlavu jsem měla na obrtlíku a pořád sledovala, jestli se neobjeví Bas. Neměla jsem tušení, kudy šel poté, co jsem