**KIERAN**

Musel jsem se přeslechnout. *Není možné, aby řekla to, co si myslím. To je vyloučeno.*

V mém pokoji je sice tma, ale ten svůdný, pronikavý pohled, kterým si mě Kaelia měří, přímo vibruje arogancí. Snaží se mě vyprovokovat. Myslí si, že mě zaskočí, když na mě vybalí tu otázku a spojí ji s konkrétním jménem, ale to se šeredně mýlí.

O Camile jsem se zmínil jen jednou, když jsem se omlouval