Ani o centimetr jsem se nepohnula ze své strnulé pozice u kuchyňského stolu. Tvrdé dřevo židle mi tlačí do páteře. Na stole jsou rozložené jako usvědčující důkazy vybledlé fotografie, ten nemožný proužek fotek z fotobudky, Clařina znepokojivá vosková kresba a hrozivý vzkaz napsaný modrým inkoustem. Čekám v tichu a nechávám stíny natahovat se směrem ke středu místnosti.

Krátce po sedmé hodině vchod