To, co se mu vrátilo jako první, nebyl zvuk.

Bylo to uvědomění.

Vědomí, že je pozorován.

Pozorovat nemusí vždy znamenat ohrožovat.

Někdy to znamená doufat.

Ne doufat, že se něco stane.

Ale doufat, že se něco nestane.

Teď si na to vzpomněl.

Tiše promluvil.

„Nebyl jsem sám.“

Nepřišla žádná odpověď.

Ale ticho to potvrdilo.

Otevřel oči a pomalu se otočil — ne úplně, jen mírně — tak, jak se člověk otáč