Pohled: Cassian

Prudká bolest mi rozráží lebku jako rezavý hřebík zaražený přímo do kosti. Násilím otevírám ztěžklá víčka. V tlumeném světle ložnice se točí rozmazané tvary. V ústech mám pachuť mědi a popela. Zatínám zuby a snažím se ukotvit v realitě. Svaly se mi chvějí a protestují proti sebemenšímu pohybu. Na kůži mi ulpívá kovový pach mé vlastní zaschlé krve. Do popředí mysli se mi vrací záble