6:00 ráno

Ranní světlo tiše proklouzlo skrze závěsy a zalilo ložnici měkkou, ospalou září. Calla se pohnula jako první.

Otevřela oči ztěžklé nedospáním, ale její mysl už jela na plné obrátky. Chvíli zůstala ležet bez hnutí, jen poslouchala zpěv ptáků, slabé tikání hodin na zdi a tiché, pravidelné oddechování svého manžela, který ležel vedle ní.

Spal, jednu paži volně pohozenou přes matraci, košili