Nadia dotáhla Callu do vzdáleného kouta lodi, zničehonic ji popadla pod krkem a přitiskla ji na chladnou kovovou stěnu. Oči jí hořely vztekem a její pěstěné nehty se zaryly Calle do kůže.

„Děvko, seš kurva těhotná?“ vyprskla, tvář zkřivenou odporem.

Calla zalapala po dechu a drápala Nadiu po zápěstí. Pohmožděný krk ji bolel, jak se zády třela o ocel.

„Pusť... mě...“ zachroptěla, hlas ztišený do po