Pohled Sieny

Odpolední slunce proudilo francouzskými okny Declanovy suity jako tekuté zlato a barvilo zmačkaná prostěradla teplým světlem. Ležela jsem rozvalená na jeho hrudi, nohy propletené s jeho, kůži stále kluzkou po druhém kole, které jsme právě dokončili. Srdce se mi ještě nezpomalilo. Každý úder nesl jeho jméno.

Líně jsem kroužila prstem po čerstvých škrábancích, které jsem mu nechala na r