Sídlo Vargových se topilo v tichu.

Siena ležela schoulená na studené mramorové podlaze své koupelny, bílou hedvábnou noční košili, kterou na sobě měla už tři noci v kuse, měla teď mezi stehny potřísněnou tmavým karmínem. Krev – její krev, jejich krev – tvořila louži na bílých prostěradlech, která za sebou dotáhla, a prosakovala látkou, až okvětní lístky bílých růží vyšité na okrajích vypadaly, jak