„Musel sis sám hodně vařit, když jsi byl v táboře?“ zeptala se Lavinia a dojídala králičí dušeninu, kterou pro ni Silas připravil, zatímco byla venku drhnout povlečení. Její úsilí slavilo úspěch a prostěradla teď visela na improvizované prádelní šňůře.

„Někdy, když se dalo sehnat něco, co se dalo uvařit,“ odpověděl. „Ale většinou jsme žvýkali suchary.“ Při té vzpomínce se ušklíbl a byl znovu vděčn