Clara

Následujícího dne odpoledne.

Prudký vítr mi foukal do tváře jako ostré čepele, cuchal mi vlasy, které s každým novým úsvitem o něco povyrostly, a barvil mé tváře do růžova. Ocitla jsem se uprostřed větrného proudu vanoucího zahradou, díky němuž zelená tráva tančila v rytmu zamračeného odpoledne, z něhož se brzy měl spustit déšť.

Šedavý odstín oblohy plné těžkých mraků mě přenesl ke vzdáleným