Vivienne

"Kae! Kaelene! Jsi v pořádku?" Můj výkřik ji přiměl vrátit se na své místo a nechat mého osobního strážce ležet na lesní půdě opřeného zády o kmen toho obrovského stromu.

"Sakra! To ses nemohla ztratit, nebo tě nemohli sežrat vlci?" Ta neklidná žena se ke mně otočila, v pravé ruce svírala dýku. Její otázka dokazovala, že vidět mě na stejném místě jako ji a mého strážce, bylo to poslední,