Nikdo je neobtěžoval, když stoupali po hřebeni. Když dorazili na vrchol, Catrìona požádala o svou košilku. „Myslím, že něco tak lehkého snesu. Je to lepší než listí a větve odírající mou holou kůži.“

Pro muže bylo o něco snazší odtrhnout od ní zrak, jakmile si ji oblékla.

Byla to dlouhá cesta k místu, kde nechali koně se svázanýma nohama, a museli postupovat pomalu, protože ženy neměly boty a Catr