*Rurik*

Kráčeli jsme zpět k hlavní budově, polední slunce vrhalo dlouhé stíny na pěstěný trávník. Moji muži byli shromážděni na rozlehlé kamenné terase, rozděleni do hloučků po boku Gaela, Leonida a několika osobních strážců mého otce. Ve chvíli, kdy jsme jim vstoupili do zorného pole, z mých chlapů viditelně opadlo napětí. Ramena jim klesla. Čelisti se uvolnily. Vidět Evie v bezpečí a celou bylo