*Evie*

Nikolaj se podíval na hodinky, pak na Rurika a pak na mě. "Ještě nějakou dobu se nemají vrátit. Můžeme to vidět?" zeptal se váhavě.

Rurik se na mě podíval, ale já to nechala na něm. "Je to na tobě a jenom na tobě," řekla jsem, stále zabraná do přípravy dostatečného množství jídla, abych nakrmila menší armádu. Rurik se na mě chvíli díval a pak se usmál. Poznala jsem na něm, že ho mrzí, že už