*Rurik*

Když jsme vešli zpátky do penthousu, přivítali nás Grigorij a Leonid. S každým dalším dnem mě čím dál víc překvapovalo, že otec stále pobývá ve městě. Od doby, co mi vše předal, se tu nikdy nezdržel déle než tři dny. Tentokrát už to byly skoro dva měsíce.

„Vypadáte, jako by se zrovna něco semlelo,“ podotkl Grigorij, jakmile jsme vstoupili.

Evie na něj letmo pohlédla, a potom na mě. „Už c