*Evie*

Další ráno jsem se probudila, pořád naprosto zamotaná v Rurikově objetí. Držele mě přesně tak pevně, jak jsem já držela jeho. Divím se, že se vůbec jeden z nás mohl za celou noc pohnout. Milovala jsem z toho každou vteřinu.

Ucítil, že se hýbu, a své sevření lehce uvolnil. "Dobré ráno," řekl, aniž by otevřel oči.

Nemohla jsem si pomoct a trochu jsem se zasmála jeho neochotě se probudit. "Mys