*Rurik*

Přistihl jsem Evie, jak mě pozoruje, když jsme se oblékali, že půjdeme dolů. Poznal jsem, že si všímá nových věcí, ale zatím se o ně nepodělila. Nebo mluvila s některým z kluků a mě z té konverzace vynechávala. Mohlo to být tak i tak.

„Mluvíš s někým jiným?“ zeptal jsem se, než jsme opustili ložnici.

Zahihňala se. „Ne. Měl jsi pravdu. Pozoruju tě. Působíš jinak.“

„Jak jinak?“ Zastavil js