*Rurik*

Evie a Nikolaj zůstali ve střešním bytě celé odpoledne. Zbytek z nás se k nim konečně připojil, jakmile jsme pro ten den všichni měli hotovo. Když jsme vešli dovnitř, voněl střešní byt přísliby gastronomické blaženosti. Oči mi okamžitě padly na Evie. Úsměv se jí široce rozlil po tváři, když si uvolnila ruce, aby mohla přijít ke mně.

*„Chyběla jsi mi,“* řekl jsem jí, když mé rty našly ty j