Po těch slovech Arthur rozzlobeně zavěsil.

Při poslechu zvuku ukončeného hovoru se Kaelen nemohl ubránit smíchu.

I ve svém věku uměl Arthur nečekaně vybuchnout vztekem jako malé dítě.

Právě v tu chvíli zaklepala na dveře Sienna.

Kaelen odložil telefon a s úsměvem na rtech šel otevřít.

Sienna si všimla Kaelenova výrazu a zeptala se: „Proč vypadáš tak vesele? Stalo se něco dobrého?“

Kaelen se opřel