Při těch slovech nalila Kaelenovi misku polévky a láskyplně se o něj starala.

Kaelenovi to bylo nesmírně příjemné.

Obvykle sedával u tohoto jídelního stolu sám. Občas se sice stavil Arthur, ale i tak to tu nikdy nepůsobilo jako útulný domov.

Rodinná večeře se všemi jeho intrikujícími sourozenci se v tom nijak nelišila. Byl by zázrak, kdyby v jejich přítomnosti dokázal vůbec něco pozřít.

Tentokrát