POHLED KAELIE

Dravenův stisk na mé paži působil jako železný svěrák, když mě táhl pryč z trůnního sálu. Jeho dlouhé, dravé kroky mě nutily popobíhat, jen abych nezakopla o vlastní šaty. Kamenné chodby se kolem nás míhaly. Neřekl jediné slovo. Nemusel. Strnulé držení jeho ramen a těžký, dusavý rytmus jeho bot vysílaly jasný signál o jeho vražedné náladě každému, kdo měl tu smůlu a zkřížil nám cestu