Pohled Rhey

Musela jsem odtamtud vypadnout. Odtrhla jsem zrazené oči od Declanova samolibého obličeje. Užíval si tuhle zvrácenou hru, vyžíval se v mém viditelném nepohodlí. Z té čiré zloby, která z něj vyzařovala, mi naskakovala husí kůže.

"Asi bych už měla jít," vyhrkla jsem a slova ze mě padala v návalu spěchu. Obrátila jsem své zoufalé soustředění zpět k masivnímu Alfovi, který stál vedle mě.