Pohled Rhey

„Rheo?“ prořízl mé myšlenky Aureliin hlas právě ve chvíli, kdy jsme procházeli kolem jejich stolu.

Vynutila jsem si směrem k ní úsměv a ignorovala Declanův pohled.

„Dobrý večer, Aurelio,“ pozdravila jsem zdvořile.

„Opravdu jsi to ty,“ řekla, a její tón zněl trochu napjatě. „Co tady děláš? Netušila jsem, že máš ráda takováto místa.“

Oliver mě měl stále paží ovinutou kolem ramen a Aureli