„Sakra, ta je tak zkurveně otravná,“ ulevil si tulák směrem k Aurelii. „Musím ji umlčet. Dej mi tu injekci s omějem. Dám jí další dávku a znovu ji uspím. Byla mnohem roztomilejší, když spala.“

„Ne!!“ křičela Aurelia, se slzami stékajícími po tvářích, jak se zmítala a snažila se bránit.

Prudce jsem škubla hlavou dozadu a zasáhla tuláka, který mě držel, přímo do obličeje. Hlasitě zaklel a já ucítila