Chvíli mlčela a usrkla ze své vlastní kávy.

„Na tom být přátelé není nic špatného. Chci říct, musí přece chápat, že tě tvůj předurčený druh teprve nedávno opustil kvůli jiné ženě. Stále máš zlomené srdce a tvá vlčice se z toho léčí,“ řekla mi. „Nesmíš na sebe být tak přísná a on na tebe nesmí tolik tlačit.“

Kousla jsem se do rtu a zírala dolů na hnědou tekutinu, tváře mi zahořely při té vzpomínce.