„Ne...“ přiznala jsem a nesnášela se za to. „Bylo to neuvěřitelné. Ale nemělo se to stát a je mi to trapné.“

Našpulila rty.

„Je mi to líto, Rheo. Máš pravdu. Měla jsem se snažit víc. Nebylo to ode mě hezké,“ řekla smutně.

Povzdechla jsem si, došla k ní a objala ji.

„Nezlobím se na tebe,“ řekla jsem jí. „Není tvojí povinností se o mě starat. Omlouvám se, že jsem to na tebe svalila.“

Ještě chvíli js