Srdce mi spadlo do kalhot, když jsem se podívala na svou nohu a uviděla na ní mohutnou sádru. Tohle nebylo dobré. Zoufale jsem se rozhlédla a hledala nějaké hodiny. Třeba bude mít čas se to zahojit a před soutěží budu v pořádku.

„Je skoro ráno. Jsme tu už několik hodin,“ vysvětlil.

Po tom, co řekl, se ze mě téměř vydral přiškrcený vzlyk. Bylo skoro ráno, což znamenalo, že nemám čas na to, aby se t