Dopadla jsem na zem před Jo, zatímco muži kolem ní na zemi kvíleli bolestí z bodných ran.

Jo ztěžka oddychovala a vzhlédla ke mně.

„Myslela jsem, že je po mně,“ přiznala. „Kdes se tu vůbec vzala?“

„Řekla jsem si, že by se ti hodila malá pomoc,“ oprášila jsem jí špínu z ramene a věnovala jí slabý úsměv.

„Díky,“ vydechla.

Zrovna v tu chvíli se na nás vrhla další vlna soutěžících. Sesbírala jsem ze z