„Co tu děláš?“ zeptala jsem se a přeskakovala pohledem mezi ním a Meg.

Megine tváře pokryl lehký ruměnec a já musela ze všech sil bojovat s úsměvem.

„Co si asi tak myslíš, že tu dělám?“ zeptal se s povytaženým obočím. „Dala jsi mi adresu; to sis jako myslela, že ji nevyužiju?“

„To jsi nemohl počkat, až se vrátíme?“ zeptala jsem se a založila si ruce na hrudi. Jeho přítomnost jsem sice schvalovala,